Vzpomínka na tebe
Ráno vstávám a otvírám okno dokořán,
myslím si, že otočíš se a řekneš, že ráda tě mám.
Když se však otočím, je to přelud pouhý,
nedokáži zapomenout na tvé vlasy dlouhý.
Děkuji ti za knížku, kterou jsi mi dala,
můj život bude dlouhý, jak sis to vždy přála.
Nemá mě, kdo utírat z řas tající sníh,
vrať se prosím, miluji tě, ze všeho nejvíc.
Modlil jsem se k Bohu, aby vrátil čas,
na 5.srpna, kdy spatřil jsem tě zas.
U postele na zemi našel jsem tři vlasy,
jsem rád, že vím komu patří,
komu ...... asi ?
Komentáře
Přehled komentářů
Je škoda, že to nechceš zvěřejnit. Mám pro tebe návrh, nechceš svoji tvorbu psát na tyto stránky ?
krasa
(Deniska, 24. 7. 2006 0:05)ahojky...jen jsem ti chtela napsat.....ze pises moc hezky....:o))) povidek by mohlo byt trošku víc.. taky píšu ale je to soukromé :o)) radsi.....ja totiz spis pisu o sobe....bolesti....strachu.... zivote a smrti....a to se lidem moc nelibi....nebo to vetsinou nepochopej..tak to radsi ani nezverejnuju ..ale fakt pochvala :o))))mas jednicku s hvezdickou...
Pro Denisku
(Roman Janas, 27. 7. 2006 16:15)